|
Doménou literární historic(ky a editorky Jaroslavy Janác(kové je c(eská literatura 19. století. Po r(ade( autorskch monografií nebo problémove( koncipovanch souboru* studií pr(edstavuje pr(ítomná kniha první vbor z jejích kratích statí publikovanch v obtíne( dostupnch c(asopisech nebo sbornících, doplne(n o pr(íspe(vky dosud netite(né. Stati autorka vybírala ze zralého období své ve(decké práce, sahajícího od sklonku edesátch let 20. století do souc(asnosti. Pr(ihlíela k tomu, aby na dílc(ích pr(íkladech poukazovaly k vybranm metodologickm problému*m, jich se ve své práci literární historic(ky dlouhodobe( dotkala (kritika, c(tenár(, trvání ánru, studium ohlasu literárních de(l, jejich nadnárodní inspirace, populární literatura, konfliktní situace literární komunikace, korespondence). Zejména jí vak lo o to, aby vybrané studie ukazovaly literaturu pr(edevím pr(edminulého ve(ku jako otevr(ené zr(ídlo hodnot, otázek, smyslu, navte(vované te(mi nejve(tími ze soudobch básníku* c(i prozaiku*, jako byli Jaroslav Seifert, Vladimír Holan, Jan Skácel c(i Ladislav Fuks, a i jejich prostr(ednictvím trvající v naí pr(ítomnosti. Tím je dáno také centrální pravidlo vbe(ru, upr(ednostn(ující jednotlivé dílo jako interpretac(ní vzvu nebo s tvor(ivou osobností spojené mikroskopické pru*hledy do literární komunikace pr(ed studiemi pr(ehledovmi, syntetizujícími, kulturne( typologickmi. Jedinou vjimkou z tohoto pravidla je delí kapitola poslední, pokouející se naopak o makroskopick pohled na c(eskou literární kulturu 19. století a nabízející tak mimo jiné pozadí souvislostí k dílc(ím pojednávanm otázkám. Kniha je otevr(ena úvodem, v ne(m autorka zac(len(uje vybrané studie do pr(íbe(hu svého profesionálního ivota.
|
