Publikace Dějiny české literatury v Protektorátu Čechy a Morava je široce pojatou kolektivní prací, která mapuje podoby literární tvorby mezi rokem 1938 a 1945. Zkoumá, jak tuto tvorbu ovlivňovaly, měnily a formovaly takové dějinné události, jako byl mnichovský diktát z konce září 1939, kdy bývalé Československo bylo mezinárodní dohodou připraveno o své pohraničí i schopnost se vojensky bránit, a především německá okupace z 15. března 1939, která vytvořila státní útvar zvaný Protektorát Čechy a Morava (Protektorat Böhmen und Mähren). Sleduje však také, jak se spisovatelé vyrovnávali s vypuknutím druhé světové války na podzim 1939 a následnými proměnami situace na frontách až po osvobození v květnu 1945. Značná pozornost je přitom věnována politickému, sociálnímu a především literárnímu životu. Pojmenovány jsou souvislosti mezi tvůrčími aktivitami a okolnostmi, za kterých čeští spisovatelé žili, tvořili a vydávali svá díla, reflektována je rovněž cenzurní regulace a nechybí ani náhled "druhé strany", tedy německy píšících spisovatelů z českých zemí. Ačkoli je důraz položen na literaturu v protektorátu vycházející, zahrnuta je také tvorba vznikající ve věznicích a koncentračních táborech či tvorba exilová. V kapitolách věnovaných samotným literárním dílům se pak publikace zaměřuje nejen na literaturu v užším slova smyslu, tedy na poezii, prózu a drama s uměleckými ambicemi, ale též na tvorbu faktografickou a populární a na četbu pro děti a mládež. Popsány jsou také vztahy mezi literaturou a divadlem, rozhlasem a filmem, jakož i literární výchova v protektorátních školách
|